DEATH - Symbolic

Celkové hodnocení alba: 76% Rok vydání: 1995 Žánr: death metal Celkový čas: 50:36 Skladby

Recenze:

Od 13. prosince 2001 je již "SMRT" minulostí, ale i jako zombie provádí svůj rituál. Tohoto dne ztratil kultovní metalový styl svého vůdce, zakladatele jež byl jediným skutečným členem legendy, která pomohla definovat hudební styl, jemuž propůjčila i své jméno. Hudební svět opustil génius, který se vždy dokázal obklopit výbornými instrumentalisty, s nimiž později natočil výborná alba. Muzikanti se kolem Chucka střídali jak na běžícím pásu, ale DEATH nikdy neztratili vlastní tvář.

Od "Scream Bloody Gore" a principu střídavé intenzity palby (který měl vliv i na následující "Leprosy") se Chuck dokázal propracovat až k virtuózním dílům "Symbolic" a "Sounds of Perserverance".Jestliže na sebe jednotlivá alba vždy navazovala, potom přechod z "Individual thought patterns" k "Symbolic" byl velkým skokem do neznáma, bleskem z čistého nebe, který ze SMRTI udělal pojem nesmrtelný. "Symbolic" již není klasickým death-metalovým albem (vlastně už má k death-metalu poměrně daleko). Najdete zde vlivy všeho druhu, od občasných heavy-metalových riffů, po místy až psychadelicky znějící pasáže. Již první skladba, titulní "Symbolic", přestože dává vzpomenout na časy minulé, nenechává nikoho na pochybách, jedná se o největší pokrok v kariéře DEATH. Po vyslechnutí "Zero tolerance" již každému dojde, že death-metalová škatulka přestala zužovat prsty Chucka i jeho kolegů. I klasické "vyřvávačky" jako "Empty words" nebo "Misanthrope" jsou zbaveny průhledného pojetí a jsou příjemným zpestřením alba. "Sacred Serenity" už ovšem rozvíjí novou tvář DEATH-bez toho, aby ubrala něco z její původní razance a rychlosti, tvoří také společně s "1000 Eyes" a oddechovou "Crystal Mountain" trojici skladeb, při jejichž poslechu nedokážu vyvíjet žádnou další aktivitu. Právě Crystal Mountain" je asi nejpomalejší (zato výborně technicky zvládnutou) kompozicí na albu, uspávačka, na jejímž konci se na chvíli ozve i akustická španělka. Poslední "Perennial Quest" ve svém úplném závěru ukrývá psychadelický minutový kytarový prvek tvořící výbornou tečku za albem, které ještě dlouho nebude zapomenuto.

DEATH už žádné další album nikdy nenatočí. Jejich název dnes zní až jízlivě. Každý život někdy skončí, dříve či později, Chuck se v něm zasadil o to, že jeho hudba bude přežívat dál.

Zdroj: http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=198