KATATONIA - Viva Emptiness

Celkové hodnocení alba: 82% Rok vydání: 2003 Žánr: doom metal Celkový čas: 53:17 Skladby

Recenze:

Švédy KATATONIA mnozí považují za synonymum sklíčenosti, smutku a deprese. Od této implicitně zavedené šablony skupina skutečně nikdy nevybočila, byť se její tvář od temného death/doom metalového debutu "Dance of December Souls", vydaného již před 13 lety, poněkud změnila, specifický rukopis za ta léta zůstal zachován. Abych byl přesnější, nebývale vyzrál jako staleté víno ve sklepích Malevilu, jehož chuť dnes nikdo nenapodobí. Už předloňské epochální dílo "Last Fair Deal Gone Down" jsem považoval za nepřekonatelné. Dokonalá kombinace melancholie s hitovostí celku, ve stejném stylu nalézám srovnání snad jen s "Draconian Times" od PARADISE LOST. Pakliže sympatickým Angličanům se jejich opus nikdy nepodařilo překonat či zopakovat, rodákům ze Stockholmu se zadařilo oboje.

Někomu mohla vadit určitá strnulost či přímočarost předchozích desek, jinému zase až pedantské dodržení depresivního a temného vyznění. Nic necharakterizuje novinku "Viva Emptiness" lépe, než slovo entuziasmus. Deska zní neskutečně svěže a ještě více hitově, je z ní cítit přirozenost, dokonce až hravost, přestože základní kámen díla opět podpírá tuny melancholie, emocí a v neposlední řadě temnoty. V KATATONII nyní pulzuje nový potenciál, zrod životodárné energie, myslím, že se skupina dostala do vrcholné formy své kariéry. V první řadě zní "Viva Emptiness" více pestřeji a tvrději, zpěvák Jonas Renkse své party mnohem více prožívá (skoro by člověk věřil, že se nachází v agónii), krom toho si přibral i kytaru. Pro novější tvorbu je charakteristické souznění přechodů mezi melancholickými pasážemi s nasranými metalovými výpady. Tvrdé pasáže jsou ještě tvrdší, ale nečekejte návrat k metalovým kořenům, spíše se jedná o markantnější zdůraznění refrénů. Na první poslech se hra tří kytar může zdát poněkud impulzivní, ale poté zjistíte, že vše má svůj řád a každý tón byl pečlivě promyšlen. Kromě tradičních melodických kytar, jenž jsme slyšely na předchozích albech, zaujmou i techničtější pasáže s výraznou baskytarou ("Criminals", "Will I Arrive") či příjemné vybrnkávání ("A Premonition"). Mezi další novum patří klávesy, jenž mnohem více podbarvují některé skladby a hlavně klavírní party dodávají hudbě jiný rozměr ("One Year From Now"). Bubeník Daniel Liljekvist mimořádně ožil, přestože bicí na starších albech měly spíše rutinní charakter, na "Viva Emptiness" získávají rovnocenné postavení se strunnou sekcí.

Taktéž přechod z poněkud archaického studia Sunlight do Soundtrade Studios desce jen pomohl. Přestože po zvukové stránce ihned poznáte KATATONII (veškerou produkci si tentokrát pohlídalo duo Nyström & Renkse), tentokrát jsou nástroje ještě mohutnější, čitelnější a veskrze vše více křišťálovější. Taktéž obálka a booklet CD od slovutného Travise Smith nemá chybu. CD "Viva Emptiness" se namíru povedlo, jeho úchvatnost však vynikne až po několika posleších. Pro fanoušky starších desek povinnost, pro ty ostatní se možná KATATONIA také stane srdcovou záležitostí. Nemohu jinak, než hodnotit plným počtem. Viva KATATONIA...

Autor: Štěpán Šimek (hodnocení 100%)
Zdroj: http://www.abysszine.com/2004062301-katatonia-viva-emptiness.html

---

V melancholickém příšeří švédské rockové scény se právě odehrávají dramata, jejichž pravzory musí mozek smrtelníka těžce lovit až někde v hloubi let sedmdesátých. OPETH boří hranice času svojí geniální akustickou katarzí Damnation, jejich gotičtěji orientovaní kolegové z uskupení KATATONIA hřímají o poznání hlasitěji svou další emisí – albem s cynickým titulem Viva Emptiness. Není náhodou, že právě tato deska byla v kuloárech očekávána se značnou netrpělivostí a že do ní byly vkládány nemalé naděje. A už vůbec není náhodou, že toto hořkobolné společenství hudebníků očekávání vrchovatě naplnilo…

Obecně platí – není alb, která by KATATONIA nebyla schopna překonat. A tak jako Last Fair Deal Gone Down bylo o pověstný chlup zralejší než Tonight´s Decision, tak i Viva Emptiness nastavuje laťku vybroušenosti materiálu o chlup výš. Nechci zbytečně zasívat superlativy do černozemě očekávání, nejsem si jist, zda je tohle album vážně TO nejlepší, ale dozajista je nejzralejší a nejpropracovanější.

Z mistrů posmutnělé melodie se stávají mistři hudebního tvaru a vlastní tváře, přičemž rukopis minulých alb zůstává zachován, i když poněkud upozaděn. Na mysli mám především jednu kytaru charakteristicky ‚vanoucí‘ neduživým a zamženým hlasem pod nánosy metalové tvrdosti. Nová KATATONIA dovádí svou hru dál. Riffy se na jednu stranu zjednodušují (ale v žádném případě nesklouzávají k přímočarému náhulu à la Ztracený ráj 2002!), na druhou stranu jich ve skladbách přibývá podobně jako různých doprovodných efektů a náladotvorných zvukových ploch. Skvostná struktura kompozic ťukne už v úvodní záležitosti „Ghost Of The Sun“ a hned od počátku je jasné, že doby, kdy toto těleso plulo ve vlně PARADISE LOST, jsou definitivně minulostí. Ano, jisté náznaky problesknou ve skvělé „Criminals“ (zejména frázování a pokňourávající kytara dá vzpomenout nejlepších chvil britských drakobijců), ale jinak je jasné, že žák nejenže dorostl svého učitele, ale zároveň se ku prospěchu věci rozžehnal s jeho učením. Švédům velmi pomáhá zejména fakt, že pěvec Jonas Renkse roste každým dalším albem, opracovává vlastní výraz, definitivně pečetí unikátnost hudby. Sebevědomí z Viva Emptiness přímo sálá, pro kapelu náhle neexistují žádná tabu, žádná omezení – nebojácně začleňuje klukovsky hravé „tů-dů-dů“ popěvky (kolébavá „A Premonition“ a geniální folkárna „Omerta“), mistrovsky si pohrává s křišťálově křehkou atmosférou hlasu, basy a kytary, prudce střídá rozbolavěle intimní pianissima s nekompromisně řeřavými metalovými zářezy – uvnitř skladeb se blýská a jiskří změnami nálady, instrumentace… Stejně tak umí KATATONIA silné a chytlavé skladby, které krom melancholie povznesou člověka příboji čiré elektrizující energie (důkazem budiž svěží „Evidence“!). Kolika směry se oslava prázdnoty rozbíhá, aniž by upadla do osidel chaosu!

Jak to nejlépe popsat… KATATONIA zjemnila a zezpěvněla, zdrsněla a zdepresivněla… Všechny protivy výtečně zastřešené instrumentálně, textově, zvukově do zralého, propracovaného, moderního a ORIGINÁLNÍHO materiálu… Viva Emptiness! Viva tvůrčí zrání!

Autor: Marigold (hodnocení 9 z 10)
Zdroj: http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=1003

---