KATATONIA - The Great Cold Distance

Celkové hodnocení alba: 76% Rok vydání: 2006 Žánr: metal Celkový čas: 51:51 Skladby

Recenze:

Nechce se tomu věřit, ale od založení Katatonie uběhlo letos jž 21 (slovy dvacet jedna) let. Za takovou dobu se toho jistě muselo mnoho stát. Pokud takto smýšlíte, jste na správné cestě, ovšem to, co o Katatonii platilo vždy, zůstává nezměněno. Jejich hudba se vždy pohybovala na vlně pomalého doom metalu s příměsí sebevražedných nálad. Ačkoliv starší alba byla spíše v žánru doom/death metalu, po ztrátě schopnosti growlingu zpěváka Jonase Renskeho (dodám, že se tak stalo po vydání alba "Dance of December Souls") se kapela musela "spokojit" pouze s jeho čistým hlasem. Pasáže se skřekoty tak obstarával kolega Mikael Åkerfeldt ze spřátelené kapely Opeth. Jak se tedy tato, čistě doom metalová deska povedla? Katatonia byla na dřívějších albech často obviňována, že se jedná o velice nudnou záležitost, a rozhodla se s tímhle faktem něco dělat. Z předchozích alb (zde hledejme spojitost hlavně s předchozím dlouhohrajícím albem "Viva Emptiness"(2003)) si kapela dokázala přenést schopnost vytvořit nosné melodie (například riffy v zasněné "Journey Through Pressure" jsou dokonale epické), a zároveň snahu o tradiční doom metalový projev bez přílišného patosu. Nutno dodat, že tento záměr se na tomto albu podařil dokonale, máte tedy pocit skvělého poslechu zábavného alba, dokonale padnoucímu k nezávazné relaxaci, či sloužícímu jako perfektní kulisa téměř k jakékoliv činnosti. To samozřejmě neznamená, že by se hudba nehodila k sofistikovanému poslechu, to v žádném případě. Nutno však dodat, že nový projev Katatonie je notně civilnější a zatraceně méně progresivní, než na starších nahrávkách. Dominantní je zvuk kytary, ačkoliv často přijde na řadu i programming (mimochodem Jonasův). Tento chladný zvuk počítačových nástrojů je však natolik organicky vpraven do nabízeného kytarového podkladu, že vlastně člověk často ani netuší, že nějaký programming poslouchá. Na desce jasně dominují jednotlivé skladby na úkor konceptu. Například naprosto hitová "My Twin", která posloužila i jako singl kapely následuje za další famózní kompozicí "Soil´ s Song", zatímco na zbytku nahrávky bychom takhle silné kombo hledali marně. Co tedy závěrem o poslední desce Katatonie říci? Solidní doom metalové album k poslechu i přemýšlení.. Rozhodně doporučuji obě polohy

Autor: DW (hodnocení 8 z 10)
Zdroj: http://sanctummetallum.blog.cz/0807/katatonia-great-cold-distance

---

Čím viac „The Great Cold Distance“ počúvam, tým viac si uvedomujem, čo mi na doterajšej KATATONII chýbalo. Bezprostrednosť, ľahkosť s akou sa jednotlivé stavebné prvky tohto albumu kĺbia v pulzujúci organizmus, takmer bezchybne namiešaný zvuk gitár, valivý a jedinečný; jednoducho mám z týchto Švédov konečne pocit, že stvorili svoj vrcholný počin: ani príliš plačlivý, ani príliš motajúci sa v kruhoch bezzubej emotívnosti, moderný a geniálny. Rozdiel je možno iba v čase hlbšieho zoznámenia. Pri predošlých albumoch som romániku s KATATONIOU neprepadol, tentokrát áno.

Pravidelne nachádzam reminiscencie na tvorbu padlých anjelov A PERFECT CIRCLE, najmä vo zvláštnej kombinácií ráznych bicích, jednoduchých čistých gitár so skreslenými kvíleniami v pozadí, ponad to všetko vokál Jonasa Renkseho – na jednej strane sympatický spôsobom, akým lyriku obsahu svojich výpovedí bezprostredne prenáša do formy, na strane druhej príliš monotónny a nevybočujúci zo svojej obvyklej farby a intonácie. Nedostatky vyvažuje frázovanie a cit pre vrstvenie.

Klenoty prichádzajú s dramaturgickou istotou v prvej polovici albumu, po rozohrievajúcich úvodných dvoch skladbách. Naliehavosť „Soil’s Song“ podlamuje kolená, rytmika refrénu je ako päsť, ktorá búcha na dvere. Nasleduje výkladná skriňa albumu, singlovka „My Twin“. Rozchodová téma lyriky u nešťastníka Renkseho pomaly vzbudzuje úsmev na tvári, je to však na zopár posluchov, kým sa pozornosť poslucháča stihne otočiť z hudby na text. Chytľavosť nezameniteľná s prvoplánovými emóciami (aj keď – ako u koho), celý mikrosvet náladotvorných zvukov a vrstiev sa raz dokáže ubrániť krátkemu náporu ťažkých gitár, ešte chvíľu dýchať, no za pár momentov riava rozbúreného refrénu zmetie všetko živé. Unikátnosť počinu KATATONIE vystihuje súhra vokálu zo svetom nástrojov – Švédom to ide s takou ľahkosťou a suverenitou, až na malú chvíľu uveríte, že na tom predsa nič nie je.

Mohlo by sa zdať, že od vyvrcholenia „My Twin“ to už ide s týmto albumom dolu vodou. Nie je to tak. Už síce neprekvapí žiadná druhá „Soil’s Song“, KATATONIA však dokazuje, že má čo ponúknuť aj v nenápadnejších kompozíciách, kombinujúcich tichšiu kontemplatívnosť s kontrastnými explóziami gitár. Latka je jednoducho tak vysoko, že aj v momentoch, keď ju Renkse a spol. podliezajú, môžu chytiť celkom slušný závrat. „July“ je ešte neskorým príkladom ako napísať metalový hit v tom najčistejšom zmysle, pri „In The White“ a „The Itch“ už KATATONIA varí z príliš rovnakých ingrediencii. Rozlúčka „Journey Through Pressure“ je však dôstojná, pomalá a ťažká v oboch významoch.

Švédsko zažíva jeden zo svojich mnohých vrcholov v histórii scény. Jeho lyrickí veľvyslanci OPETH aj KATATONIA priniesli veľké albumy. „The Great Cold Distance“ je navyše univerzálny masterpiece, s obrovským osloviteľným potenciálom, ľahkosťou a úprimnosťou. Znalci a pamätníci odpustia.

Autor: V-dur (hodnocení 9 z 10)
Zdroj: http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=2584

---