VARIOUS - Moulin Rouge 2

Celkové hodnocení alba: 62% Rok vydání: 2002 Žánr: soundtrack Celkový čas: 42:47 Skladby

Recenze:

Stalo se mi poprvé, že mne soundtrack k filmu donutil se na ten film podívat, a to nejen proto, že bez znalosti spektakulárního spektáklu (pokud to chcete podat stylově) Baze Luhrmanna se tohle CD recenzovat asi vážně nedá. Natož poslouchat. Ono je totiž trošku zvláštní. On je totiž i film trošku zvláštní. Ovšem ten mi tady hodnotit nepřísluší, zato k soundtracku se vyjádřím docela rád.


Po vydání první kompilace hudby z Moulin Rouge! se našlo hodně lidí, kteří kritizovali výběr písní, já se přiznám, že jsem jí slyšel jenom letmo, ale stejně mi tam docela dost chybělo. Je to totiž soundtrack složený z věcí, které se ve filmu povětšině neobjevily, popřípadě jenom kousky z nich nebo předělávky, což je vzhledem k tomu, že se jedná o muzikál, přece jen poněkud neobvyklé. Volume 2 ovšem situaci napravuje, i když také trochu komplikuje.

První výtku (a asi největší), kterou k albu můžu mít, je délka. Necelých 43 minut je – při jednotných cenách hudebních nosičů, které mají skoro dvojnásobnou kapacitu – opravdu dost málo, navíc připočtěme, že dvakrát se mezi jedenácti tracky objevuje instrumentální verze Your Song od Eltona Johna, které se sice od sebe znatelně liší, ale přece jen je to pořád ta samá melodie. Vezmu-li podle své oblíbené metody soundtrack pěkně kousek po kousku, tak první track, což je zmiňovaná Your Song, je docela příjemné piáno, ale nic víc. Atmosféru to ovšem docela má. Hned druhým trackem ovšem vpadá Moulin Rouge! plným stylem. Filmová verze Sparkling Diamonds, která se v trochu delší podobě objevila už na prvním soundtracku, je vpadnutí Madonniny Material Girl do Diamonds Are A Girl’s Best Friend, s kterou se kdysi prezentovala solidní zpěvačka, ale příšerná herečka Marilyn Monroe. Nicole Kidman je solidní herečka a předpokládat, že je příšerná zpěvačka, by bylo ukvapené. Protože zpívá dobře, a zdá se mi, že i lépe než jiné, které se hudbou živí, ale to sem teď nepatří. Zkrátka slušně aranžovaný song, který náladu divokého klubu Moulin Rouge vybudí o dost lépe než piáno z prvního tracku. Pokračujeme přes remix One Day I’ll Fly Away s opět suverénní Nicole Kidman, který mně tak nějak nechytl, nic proti autorovi remixu, ale filmová verze je poněkud uhlazenější. Ovšem ta už se objevila na Volume 1 a tudíž nemůže být zde, že.

Následující track, The Pitch, je vlastně ten důvod, proč jsem prohlásil, že tohle zrecenzovat nepůjde, dokud ten film neuvidím. Naprosto šílená filmová verze klasické Offenbachovy kankánové melodie (je to scéna přesvědčování vévody k financování představení Spectacular Spectacular) se mi zalíbila už napoprvé, ale bez znalosti filmu člověk zkrátka netuší, co se to tam vlastně děje. Come What May je dost dobrý duet Ewana McGregora a Nicole Kidman po stránce pěvecké, hudebně je to taková až moc silná romantika, ale do kontextu to patří. Jinak je to pravý opak One Day…, protože na prvním soundtracku se nacházel remix a tady je originál, takže už v tom začíná být docela slušný zmatek ;) Další v pořadí je druhá scéna přesvědčování vévody, Like a Virgin, k čemuž těžko co dodat, protože kdo film viděl, ten si to vybaví, a kdo ho neviděl, tak si to nepředstaví, zhruba jako The Pitch, ke kterému je tu ovšem ukázka. Dost pošahaný kousek.

Proč je zařazeno Meet Me In the Red Room sem, když by se to hodilo spíš do Volume 1, je nad moje chápání. Ve filmu se to jen tak mihne a sem to náladou prostě nepatří. A ženské vzdechy v nekonečných smyčkách mi nepřipadají sexy, ale otravné, ale to jsem možná jenom já. Instrumentální Your Song (tentokrát zaměřená spíš na smyčce než na piáno) zase vrátí náladu zpátky tam kde byla, ale napodruhé je to už možná trošku moc dlouhé. Vrchol alba ale představuje asi následující The Show Must Go On, Mercuryho depresivní balada o vlastním konci, která konečně není představována rozjásaně, ale v patřičně děsivém duchu, s perfektním pěveckým výkonem Jima Broadbenta i Nicole Kidman. Ascension/Nature Boy je víceméně instrumentální verze (Ewan McGregor si v poslední čtvrtině trochu zazpívá, to je pravda) otevírací (i uzavírací) skladby Volume 1 a celého filmu. Když jsem viděl jako poslední na seznamu téměř sedmiminutový track „Closing Credits“, myslel jsem si, že už byli tvůrci kompilace hodně zoufalí, ale divoká instrumentálka pojmenovaná Bolero těch sedm minut svojí pomalou, ale dost důraznou gradací dokáže víc než naplnit, a řadí se opět na albu k těm nejlepším.

Celkově mám z Volume 2 smíšený pocit. Na jednu stranu jsou tady opravdu skvělé věci, ale zase nechápu stavbu Vol. 1 a 2, protože já bych ocenil dvě CD ve formě jedno „From“ a jedno „Inspired By the Motion Picture“, takhle získáte za dvojnásobné peníze dost zvláštní směsici (i když on ten film sám je dost zvláštní směsice – pokud do toho mám šťourat). Já bych si daleko nejradši namíchal soundtrack sám (třeba vyhozením Meet Me In the Red Room a jedné z Your Song a zase dodání vynikajícího - tím myslím děsivého - El Tanga de Roxanne a Elephant Love Medley z Volume 1), což sice není dneska zas takový problém, ale nebudu tady nikoho k ničemu nabádat ;)

Pokud jste viděli film a líbil se vám, druhý soundtrack je dobrá volba pro ty, kterým na prvním něco chybělo. Pokud jste ho neviděli, tak o Volume 2 ani neuvažujte. Ale ten film si nějak sežeňte, protože není špatný, není skvělý, ale je přece jen jedinečný a stojí za to ho vidět. Já kdybych si měl nějaký soundtrack koupit, tak to bude každopádně ten druhý.

Autor: Triffid
Zdroj: http://www.musiczone.cz/recenze-205/moulin-rouge-soundtrack-volume-2