Home

V pátek 04.11.2022 jsme zašli na koncert dánsko-norsko-německé skupiny Heilung. Kvůli covidu se koncert snad dvakrát posunul oproti původnímu termínu, ale trpělivost se fanouškům vyplatila. Jak o tom ostatně svědčí recenze na musicserver.cz, která koncert popisuje následovně: 

V tomto týdnu jsem náhodou objevil na Youtube německou kapelu Faun, hrající již od roku 1998 pagan folk. Příjemné melodické skladby, středověká atmosféra, dva ženské hlasy a jeden mužský. Nadchli mě, a tak se stanou na pár týdnů mým každodenním společníkem při práci, odpočinku a cestách autem :-). 

Tzv. zaváděcí skladba, díky které jsem jim přišel na chuť, byla tato: https://www.youtube.com/watch?v=zr8d9sXioj4&list=RDMM&index=5

A 12.3.2023 jdeme na jejich koncert do pražské MeetFactory.

Dnes jsem ke své veliké lítosti zaznamenal, že moje nejoblíbenější whisky, dvanáctiletá Strathisla, se přestala koncem minulého roku prodávat. 

Palírna Strathisla již bude vyrábět whisky pouze pro blended Chivas Regal. 

Její jemná, decetntní a zároveň plná chuť mi bude značně chybět. Mám doma poslední dvě lahve :-(.

První z řady čapkových cestopisů z roku 1923. Čapek během své cesty po Itálii navštívil Benátky, Padovu, Ferraru, Ravennu, San Marino, Florencii, Sienu, Orvieto, Řím, Neapol, Palermo, Taorminu, Umbrii, Toscanu, Janov, Milán, Veronu, Bolzano, Mantovu a několik dalších míst. Itálie v něm zanechala rozporuplné pocity.

Před čtrnácti dny skončila kampaň ke komunálním volbám, opět proběhnuvší v klasickém duchu, jež kdysi trefně popsalo pero Jaroslava Haška:

...Jedna věc byla typická. Všechny strany na svých plakátech nazývaly své kandidáty známými a osvědčenými pracovníky, jichž volbou poslouží se nejen městu, ale i sobě, když se budou volit do zastupitelstva takové osoby, jimž se jedná o blaho obce, a ne o ukájení ctižádosti.

Zkrátka, každý z nich byl anděl, poctivec, který nezná, co je to klam a šalba.

A tu teprve nastala jenerální zpověď. Letáky vydávané všemi politickými stranami odkrývaly a obnažovaly svědomí protikandidátů. Vycházely pěkné věci najevo, že vlastně vůdcové všech politických stran bez rozdílu tvoří dohromady náramně krásnou společnost, která by se velmi pěkně vyjímala někde na Pankráci, na Mírově nebo na Borech. Občané se nesmírně divili, jací vyvrhelové řídili do poslední chvíle osudy města.

Obchodní cestující, kteří zavítali toho času do města a přečetli si všechny ty letáky, měli takový dojem, že padli do nějakého loupežnického hnízda, a když šli spat v hotelích, přitahovali ke dveřím skříně a činili vůbec všechna možná bezpečnostní opatření, ráno vstávali nevyspalí a rychle ujížděli z města.

"Tam jsou pěkní lidi," říkalo se v okolí. "Pojedeš tam a ještě tě tam zaříznou a oberou páni kandidáti."

Nedávno jsem s vypětím všech sil dočetl knihu, která ve mně zanechala silný dojem, jež si neodpustím předat dál. Jde životopis habsburského císaře Maxmiliána I. sestavený a přikrášlený rakouskou spisovatelkou, vystudovanou historičkou a germanistkou Sigrid-Marií Grössingovou.

V časopise Intelligence byla publikována studie zkoumající souvislost inteligence s náboženstvím. Autoři studie zjistili, že nejvyšší naměřené IQ mají ateisté. O 1,95 bodu zaostávají věřící agnostických směrů, o 3,82 bodů vyznavači liberárních náboženských směrů a o celých 5,89 stoupenci dogmatických náboženství.

V nakladatelství Votobia vyšla v roce 2002 pozoruhodná kniha autorského páru (Eva Hahnová – česká historička, Hans Henning Hahn – německý historik) Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, který v ní formou esejů přibližuje čtenáři některé aspekty sudetoněmectví. Pro Čechy to není zrovna veselé čtení.

Kniha Miloslava Johna, Charlese K. Klimenta a Břetislava Nakládala – Březen 1939 - je velmi bolestivé čtení o období československého státu, které následovalo po promarnění snad největší vlny národního uvědomění od dob husitských válek.

Kniha Edvarda Beneše - Demokracie dnes a zítra - je souhrnem esejů a přednášek vztahujících se k vývoji demokracie po první světové válce, její krizi ústící do druhé světové války a vizích dalšího vývoje.