Home

Britský kultovní sitcom Červený trpaslík skončil v roce 1999 osmou sérií. Česká televize ho naštěstí často reprízuje, ač v pozdních nočních hodinách. Nevím úplně jistě, jestli jeho humor je právě šálek mého čaje, občas se zdá příliš foglarovský, resp. infantilní, ale většinou si zachovává velmi slušnou úroveň a několikrát mi vyvolal záchvat smíchu, za což jsem s přibývajícím věkem čím dál vděčnější.

Občas se stane, že se člověk při čtení knihy dostane do zvláštního stavu extáze, euforie, vznešené kontemplace, stavu naprostého odtržení od všech záležitostí sprosté každodennosti. Naopak častěji se díky knize dostane do jiného zvláštního stavu, do něčeho podobného hlubšímu stavu dřímoty (A deeper kind of slumber...:-)). Ale málokdy se stane, že se tyto amplitudy sejdou v jedné jediné knize. Mně se něco podobného stalo nedávno. Přiznávám, nebyla to úplně tak jedna jediná kniha od jednoho jediného autora, bylo to několik studií sešitých do jednoho svazku. Možná i proto byl onen kontrast tak výrazný.

Webhostingový poskytovatel SAVANA navyšuje tarifní programy.

Čtyřdenní sjezd jedné z našich nejpohodovějších řek.

Španělsko Čapka uchvátilo zejména jako zahradníka, milovníka dobrého jídla a pití, architektury, umění a kultury vůbec. Porovnával arabskou maurskou kulturu a kulturu křesťanskou; všímal si národní písní, tanců, hudebních nástrojů, her.

Ve spise Nespokojenost v kultuře je ústředním tématem vztah člověka a kultury. Tento spis je v jistém ohledu završením Freudovy dráhy myslitele, kdy původně individuální metodu léčby neurotických poruch pomocí psychoanalýzy zobecnil a vynesl až k světonázoru. Tento fakt byl nezřídka využíván k ironickým poznámkám oponentů. Jakkoli tato skutečnost může vzbuzovat oprávněnou nedůvěru v platnost jeho závěrů v širším měřítku, osobně je mi Freudův způsob uvažování v těchto vodách, byť často nepříliš hlubokých, blízké a závěry logické.

V červnovém Vesmíru se Jiří Patočka zabývá pavoučím vláknem. Je to fascinující materiál. Poměr jeho váhy k pevnosti je čtyřikrát lepší, než je tomu u oceli. Bylo vypočteno, že vlákno silné jako tužka by bylo schopno zastavit letící Boeing 747.

Zabrousil jsem na stránky Karla Plíhala a opět si připomněl, proč mám tohohle introvertního hračičku se slovy i tóny tak rád. Z odpovědí, kterými čas od času reaguje na dotazy návštěvníků jeho stránek, vybírám:

V červnovém Vesmíru je otisknut článek Vladimíra Karpenka zabývající se účinky černého čaje na lidský organismus. Článek je uveden odstavcem, který trefně připomíná relativnost veškerých vědeckých výzkumů zabývajících se účinky potravin na člověka, jejichž zestručněné výsledky se tak nezdravě často objevují s palcovými titulky v novinách.

Karpenko píše: "Zkoumat vliv různých potravin na lidský organismus je složité již proto, že potravinu přijímáme spolu s dalšími... dalším faktorem je způsob přípravy, ale ani tím problémy nekončí. Když se vybere například soubor "zdravých mužů ve věku 40-50 let", nejspíše nejsou všichni stejně zdraví a naopak lidé trpící toutéž chorobou nejsou stejně nemocní. Není proto divu, že rozptyl nalezených hodnot bývá velký, někdy si údaje studií dokonce protiřečí."

Podobná relativnost nemusí obecně platit pouze u studií účinků potravin...

Do Velké Británie Karel Čapek vycestoval v roce 1924, v době, kdy byl zde, díky svým hrám, již váženým a uznávaným. Také měl, jako redaktor Lidových novin, za úkol psát o výstavě Britského impéria ve Wembley.