Vánoční

Napadl sníh, tahle bílá ti sluší,
jen kolem uší ti začalo tát,
nebeský řád aspoň na týhle trati
občas i platí, co víc si můžu přát.

Je v předsíni skříň a ve skříni skrýš
o který určitě víš, nikdy mi nebylo míň,
tím, že tě mám, vím, že bylo mi dáno,
je dobojováno, už nezůstanu sám.

Ať v tý zimě dál při mně stojí má
láska tak běžná jak sova sněžná,
vzácná a něžná až dojímá
jako sníh o Vánocích.

Tajemný host o cosi zacinká čímsi,
pak odletí z římsy, neznámo kam,
tím, že tě mám, vím, že bylo mi dáno,
je dobojováno, už nezůstanu sám.