Nábřeží

R:
Povídám anebo zpívám ti písničky, co znáš,
občas přelétne tu noční pták, neboj, jsem, jsem tu já.

V tmavejch vlnkách řeky utápěj se noční světla lamp,
tu a tam je vidět spící labuť a stíny parníků,
kamenným nábřežím se touláme, kudy nedá se jít dál,
boty mokrý, to jak Vltava se vine k chodníkům.

R:

Sem tam tramvaj duní na mostě, co už zas jiný jméno má,
kolem všechno strašně uhání, snad jen my dva máme čas,
z tvojí ruky začnu hádat, co mi čáry prozradí,
pak už ji nepustím a všechno, co v ní najdu, tobě vrátím zas.