Copánek

Cesty bez konce, co maj svůj řád
a kluky blázny, co uměj si hrát
a holky copatý s řemínkem ve vlasech,
jak mám rád.

Jak je mně cizí protivnej svět,
barevnejch světel a řev diskoték,
hučících ulic a špinavejch hospod,
kde člověk člověkem není snad.

Ref:
Po lese vítr s kouřem vál,
písničku smutnou ve skalách hrál
o touze přežít náš podivnej svět tak, jak by sis přál.

Řeky stočený okolo měst,
palce zalomený bez velkech gest,
a ohně s hranicí větší než dům,
jak mám rád.

Cesty bez konce, co maj svůj řád,
a kluky blázny, co uměj si hrát,
a holky copatý s řemínkem ve vlasech,
jak mám rád.