Cestou do Strážnice

Dávno vykvet' hrách, já chodil po horách
a dlouze námět na písničku hledal,
u zaprášených cest i na dálnicích z měst,
po hospodách s traktoristy sedal.

Ref:
Na poutích vesnické zábavy viděl jsem, a všude hráli
muziku, co uši unaví, z rádia hity, co znali.

Já na jih směrem jel, co v horách nenašel,
jsem najít chtěl tam, kde to vínem voní,
až na jedný z těch cest já potkal město měst,
housle zpívají a cimbál zlatě zvoní.

Strýcové i tetky, Ondrové i Bětky,
no a písničky, co dávno život napsal,
já zpíval ze všech sil a hlas moc nešetřil,
až noc uprchla tak, jak stádo koní.

Tři dny jsem ukládal do hlavy, pozorně napínal uši,
zpívání kovbojů z Moravy zahřálo srdce i duši.

Ref:
Zůstaly mi někde pod kůží ty písničky z loňského léta,
prostý jak výšivka z podhůří, voňavá skořice mletá.

Já už nic nehledal, jen usedl a psal,
a den chutnal jak nedozrálá slíva,
na cestě někam dál já k srdci jsem si vzal,
že dobře je tam, kde si každej zpívá,
a jedno je co, hlavně, když si zpívá ...