Masopust

Rozbitým oknem mi do pokoje fouká
sníh jako mouka
na moje ruce skleslé
v křesle závěje sněhu
už ani oheň
rozbitým oknem mi fouká do světnice
fujavice
smutek se dveřmi dere
pláči můj kaskadére
nezapomeň

Vlaštovky ze stájí
odlétly před rokem
slepice kdákají
ve sněhu hlubokém
zbloudilé kročeje
roztáčí osudí
pálenka zahřeje
samota zastudí

Teplo je pokora
jabloně v ušance
smrt štěká ze dvora
košile na brance
plápolá ve vichru
jenž vyvrátil mi plot
proč nikdo nepřijel
na masopustní hod ?

Nechali mě tak
nechali mě tak
nechali mě tak

V rozbité lampě ani kapka petroleje
ruka se chvěje
pod sněhem zamrzá mi
na stěnách pod tapetami
choulí se švábi
v rozbité lampě půlnoc bliká
rampouch je klika
v ruce ulomí se
místo dechu průzračná pára
jsem slabý

Vlaštovky ze stájí
odlétly před rokem
slepice kdákají
ve sněhu hlubokém
zbloudilé kročeje
roztáčí osudí
pálenka zahřeje
samota zastudí

Teplo je pokora
a zima prokletí
než srdce okorá
a jaro odletí
zimostráz pod kopcem
kořeny zapouští
jsem špatným žalobcem
viníkům odpouštím

Nechali mě tak
nechali mě tak
nechali mě tak
nechali mě tak
nechali mě tak
nechali mě tak

V rozbitém srdci ani špetka soli
jen trochu bolí
když vločka z tváře zkane
třpytný krystalek ledu
na uschlém stromě
v opuštěném domě