Svatava

Poslyšte baladu, je o jednom případu,
bude to smutné velice,
je o dívce Svatavě, žijící v městě Ostravě,
Gottwaldova ulice.

Otec Svatavy pracuje u dopravy
a matka Svatavy vedoucí je potravin
a jejich dcera Svatava jak lilie,
zamilovaná do poezie.

Příběh začíná ve večerních hodinách
v pátek třetího října,
venku zima je, televize nehraje,
ale hřeje peřina.

Otec Svatavy má špičku u dopravy
a matka Svatavy inventuru potravin
a jejich dcera Svatava jak lilie,
zamilovaná do poezie.

Slávek Slováček, v lásce žádný nováček,
už se blíží podle stěn,
nutno ještě věděti, že má doma dvě děti
a třetí je na cestě.
Zjistil, že:

Otec Svatavy má špičku u dopravy
a matka Svatavy inventuru potravin
a jejich dcera Svatava jak lilie,
tráví noci se sbírkou poezie.

Svatava si myslela, že to zvoní Adéla
a nese jí Nezvala,
když svůj omyl zjistila, velice se zlobila:
Pane, já vás nezvala!

Slávek byl však muž činu, uchopil tu dívčinu
a pak do ucha jí píp': Svatavo, vy jste můj typ,
a teď bez dlouhých veršíků a citátů
zahrajem si na mámu a na tátu.

Když ji vzal do náruče, mlátila ho Bezručem
a dusila Baudelairem,
dvě modřiny pod nosem schytal Janisem Ritsosem
a jednu Jacquesem Prévertem.

V bitvě předem prohrané tloukla ho S.K.Neumannem,
ale ani Rudé zpěvy neuchránily pel té děvy,
a tak, když k ránu spokojeně usnula,
k hrudi tiskla Valeria Catulla.

Jak nás učí dějiny, pouze čin je účinný,
básně nemají tu moc,
i když je to ku pláči, verše jaksi nestačí
dívčinám na celou noc.

Za čas se otec Svatavy tloukl pěstí do hlavy
a matka Svatavy, ta se chtěla otrávit,
že jejich vnučka Svatava jak lilie
žvatlá první veršíky poezie,
žvatlá dvakrát sedm pohádek Františka Hrubína.