Albatros

Totemy malovaný se sovími křídly
a stopou z vlčích drápů
a křeslo pro šerifa, to pro jeho vážnost
když se zasedá a hlína bez trávy
a z blízký skály kámen co v kruhu oheň chrání
lampičky na chatách, když prší a je ti smutno
abys věděl kam se dát

Všude dobří lidé žijí,
ale na osadách dobro je jak zákon
i když jako všechno na hodnotách ztrácí
i dobro odřenej má hřbet
to jak se unavení lidé v pátek zpátky na osady vrací
a ještě chvilku trvá, než si zvyknou,
že vyměnili svět

A starý tepláky a konzervy a košile
a kytary a lásky
a písničky co neztratily nikdy moudrost ani klid
<:chraňte tu nádheru vy romantičtí blázni
už pro to věčný mládí
ten kdo si umí hrát ten stárnout nemá čas
a kdo by nechtěl žít:>