Vztek

Znáš to šílenství, kdy krev se v žilách dusí,
pára vzteku ve tvým těle syčí a ven musí,
máš divný spády, máš spády a nálady
a tlak ten jde stále výš.

Znáš to bláznění, kdy krev ti po krk stoupá,
správnej úsudek se někde na provazu houpá,
máš divný hlášky, máš hlášky a narážky
a tlak ten jde stále výš.

Ref:
Jsem tvůj vztek dávnej,
mám v tobě právě bejvák svůj,
blíž k tvýmu mozku dneska chtěl bych být,
jak kámen táhnu hloub,
níž, nejníž, hloub a hloub
a zřejmě za chvíli už tě budu v hrsti mít.

Znáš to pálení, kdy krev se v cévách žhaví,
pec tvý horký kůže vřelý stužky potu plaví,
máš divný spády, máš spády a nálady
a tlak ten jde stále výš.

Znáš to řádění, kdy krev se v hlavě míchá,
tvůj tep křičí: zastav, v tepnách podrážděně vzdychá,
máš divný stíny, máš stíny a odstíny
a tlak ten jde stále výš.