| 
Knihy
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
|
Zobrazeno: 21-40 z celkem 291 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
Anotace: Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví všechny nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností. Komentář:Požitek číst. Pozoruhodná autobiografie psaná brilantním jazykem skvělého pozorovatele a znalce lidských duší Stefana Zweiga. Skrze svůj vnímavý intelekt předkládá čtenáři obraz společnosti své doby a její dynamický vývoj. Jeho pouť začíná na sklonku devatenáctého století, pokračuje přes první roky příslibůplného 20. století, převalí se přes tragédii I. světové války, obtíže poválečné Evropy a končí nástupem temných a ničivých ideologií fašismu a nacionálního socialismu. Významnou součástí obrazu společnosti jsou postřehy z osobních setkání s tehdejšími evropskými osobnostmi kultury, politiky a vědy (namátkou Roman Rolland, Rainer Maria Rilke, Sigmund Freud, Richard Strauss, Walter Rathenau, Theodor Hertzl, Maxim Gorkij, Bernard Shaw, H. G. Wells, atd.). Jejich profilové skicy - často jen na pár řádcích či odstavci - dokáží mistrně načrtnout ducha příslušné osobnosti. Jako Čech čekal možná čtenář i nějakou tu zmínku o Češích jako celku či alespoň některých jeho osobnostech. Ačkoli však Zweigův otec vybudoval nejvýznamnější textilní továrnu na českém území (konkrétně v Liberci), o Češích se v knize téměř nic nedozvíme; až na dvě zmínky, přičemž jedna naráží na pohraniční spory Čechů a Poláků po vzniku jejich republik a druhá na nemožnost Rakouska uzavřít spojenectví Československem, ve kterém vůči Rakousku údajně stále "přetrvává nevraživost". Asi nejdůležitější - ač nepřímé - vyjádření vztahu k Čechům se objeví, když Zweig líčí poslední roky před vypuknutím druhé světové války a popisuje narůstající obavy a strach z blížícího se mezinárodního konfliktu. Přiznává totiž, že se rovněž nechal unést a společně s celou Anglií (kde žil v exilu) oslavoval Nevilla Chamberlaina po návratu z Mnichovské konference, který již na schůdcích letadla mával papírem a oznamoval, že přináší "peace for our time". Přesto, na jaké podmínky musela Velká Británie (a Francie) v Mnichově přistoupit (podstoupení příhraničních oblastí Československa Německu), převážná většina obyvatelů britských ostrovů tuto oběť nepovažovala za důležitou v porovnání s příslibem zachování míru; byť jakkoli pochybným. Není rovněž bez zajímavosti (jak v doslovu uvádí Eduard Goldstücker), že Zweigovi bylo od určité části jeho současníků vyčítáno ústupnictví, jakýsi radikální pacifismus, snaha o zachování míru za každou cenu, i kdyby to mělo znamenat vládu zla. Jedním z jeho velkých kritiků byl kupř. Thomas Manna, který nakonec i Zweigův dobrovolný odchod ze světa označil jako zbabělosti.
Anotace: I když by asi přesnější název pro tuto knihu byl Ideologie v době uprchlické krize, nechce se autor podbízet bulvárně laděným titulem. Vynikající český spisovatel a historik se ve své nové knize snaží především o objektivitu. Na základě faktů přesvědčivě dokazuje, že se na cestě, kterou v posledním desetiletí kráčí evropská společnost, opakují fatální chyby našich předků. Mnohé z toho se nám samozřejmě líbit nemusí, ale Adam a Eva byli kdysi vyhnáni z ráje a od té doby se nikomu nepodařilo se tam vrátit. A rozhodně se to nemůže povést současným vládcům, kteří mnohdy činí nesmyslné kroky. Naše momentální směřování dle autora do ráje rozhodně nevede, přesto tato kniha nešíří poplašné zprávy, ale je „pouze“ vynikající historickou analýzou.
Anotace: Zatímco islámská civilizace je drásána konflikty, západní civilizace má vnitřní tendenci k rovnováze. Svobody, které občané Západu pokládají za samozřejmost, jsou v islámských zemích veskrze neslýchané, a zatímco žádní západní občané ze Západu neutíkají, 70 procent světových utečenců jsou muslimové prchající z míst, kde je oficiální doktrínou jejich náboženství. Všichni tito utečenci navíc míří na Západ, protože neznají jiné místo, které by jim dalo příležitosti, svobody a osobní bezpečí, které beznadějně hledali doma. Zarážející však je, že jakmile přijdou na Západ, mnozí z těchto muslimských běženců začnou pociťovat ke společnosti, která je obklopuje, nenávist; chtějí se jí pomstít za nějakou chybu, která je tak odporná, že za přiměřený trest nepovažují nic menšího než její naprosté zničení. Ještě podivnější je skutečnost, že ti muslimové, kteří se usadili, integrovali a osvojili si určitý druh loajality k západním institucím a zvykům, často vychovávají děti, které se navzdory tomu, že se narodily na Západě, samy identifikují s jeho opozicí – s opozicí tak nelítostnou, že opět hraničí s touhou po zničení. Poselství knihy se dá shrnout do těchto jejích odstavců: Jsme odchovanci osvícenství, prožívajícími úpadek té podoby členství, která je pro osvícenství nezbytná, a stáváme se kořistí pověr, které se objevují spolu s rozpadem ortodoxií. Zároveň máme bezprecedentní technologickou moc, která nutí k neustálému zrychlování kontaktů a výměny po celé zeměkouli. Do styku se dostávají lidé, kteří ve skutečnosti nemají jak se jeden druhému přizpůsobit, a pohled na západní svobodu a prosperitu kráčející bok po boku se západní dekadencí a rozkladem západní loajality nutně vyvolává v těch, kteří nám závidí jedno a pohrdají druhým, zuřivou touhu trestat. Globalizace uvrhla islámský svět do krize, protože mu předvedla světskou společnost, která se udržuje při životě zákony, jež vytvořili lidé, a dosahuje rovnováhy bez pomoci Boha. Vymazala také mnohé zvyklosti a způsoby života muslimů a zničila starobylé pastevecké tradice, které nahradila falešnou a pokořující ekonomikou čisté spotřeby, již neživí práce, ale nafta. Zároveň se znovu probudila věkovitá nostalgie po království dobra, v němž bude na zemi usteaven opravdový řád šaríe, a ti, kdo zkazili Prorokovo společenství, budou nakonec zničeni. Výsledná psychologická směs je výbušná a ponouká mladé muslimy, aby vyjádřili svou nespokojenost s režimy, jež jim vládnou, s globální ekonomikou, která tyto režimy financuje, a s bezbožným způsobem života všude pronikajícím do dar al-islam. (od ukončení války ve Vietnamu)… Občané západních států ztratili chuť vést zahraniční války, ztratili důvěru ve svůj způsob života a vlastně si už nejsou jisti, co od nich tento způsob života vyžaduje. Ve stejné době se západní národy začaly střetávat s novým protivníkem - protivníkem, který věří, že západní způsob života je z hloubi chybný, ba možná je dokonce urážkou Boha. Západní společnosti v záchvatu jakéhosi zatmění mysli umožnili tomuto svému protivníkovi, aby se uprostřed nich usadil, místy, jako ve Francii, Británii a v Holandsku, v ghettech, jež udržují jen slabé a často nepřátelské vztahy s okolním společenským řádem. A jak v Americe, tak v Evropě začala růst touha po appeasementu v podobě veřejně projevovaných výčitek a stupňování veřejného zavrhování našeho kulturního a náboženského dědictví. Tradiční islámská společnost chápe zákon jako soubor příkazů a doporučení stanovených samotným Bohem. Tyto výnosy jsou nezměnitelné, byť o jejich využití v konkrétních případech se lze právně přít. Zákon v pojetí islámu je požadavek naší poslušnosti. Jeho autorem je Bůh. Do jisté míry je to opak pojetí zákona, které jsme zdědili s myšlenkou občanství. Zákon je pro nás zárukou našich svobod. Jeho autorem není Bůh, nýbrž člověk, který jej vytváří v souladu s citem pro spravedlnost, jenž je vlastní našemu lidskému stavu. Nejedná se o systém Božích příkazů, vychází z našich lidských dohod.
Anotace: Kniha Německo páchá sebevraždu se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává – bez ohledu na diktát politické korektnosti – břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo – podle jeho názoru – podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala – zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty – nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat.
Anotace: Pouhých dvanáct let vydržela "tisíciletá" třetí říše Adolfa Hitlera. Na počátku roku 1945 byla Evropa v troskách, ale konec strašlivé války se již blížil. Přestože byla situace německých armád na východní i západní frontě beznadějná, nejvyšší velení na kapitulaci rozhodně nepomýšlelo... Dostatečně podrobně i v širších politických a vojensko-strategických souvislostech mapuje autor průběh všech válečných operací v roce 1945 v Evropě, jednotlivých ofenzív i bitev, včetně té poslední - bitvy o Berlín. Mapky, barevné i čb fotografie, stručné životopisy některých významných spojeneckých i německých velitelů, dodatky, kvalitní poznámky. Komentář:Velmi poutavé čtení prolínající fakta s osobními výpověďmi účastníků. Škoda jen, že text trpí občasnou nekonzistencí.
Anotace: Kniha předního amerického politologa, která byla přeložena do všech světových jazyků, je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny. Huntington pouze neanalyzuje a nepopisuje budoucí směr vývoje, nýbrž zároveň vyzývá k utváření budoucnosti. Na závěr své obecné analýzy geopolitické situace doporučuje Západu přehodnotit svou zahraniční politiku, prohloubit jednotu západní, tedy euroamerické civilizace, rozšířit součinnost s Ruskem, Japonskem a Indií, jakož i jihoamerickými státy, z nichž by se měly stát spolehliví spojenci, a učinit nezbytné kroky k omezení vojenské expanze států muslimské a čínské civilizace.
Anotace: Jaspersova knížka o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách, vyšla poprvé v Německu v roce 1946. Němci její vydání - pouhý rok po své strašlivé válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země - nijak nevítali. Zato americký důstojník, dohlížející na univerzitu, prý za ni Jaspersovi děkoval s tím, že není napsána jen pro Němce, nýbrž pro svědomí vítězných spojenců. Český překlad této knihy byl poprvé vydán v roce 1969 a ani dnes neztrácí nic ze své aktuálnosti. Není to totiž ani zdaleka pouhý historický dokument, dokreslující dávno minulou situaci poválečného Německa. Jádro knihy tkví v poznání, že my všichni jsme odpovědni za minulost, ale také za budoucnost a zejména před budoucností.
Anotace: Utopický román líčí události kolem vynálezu motoru, který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje nejen elektrony, ale i tajemné všeovládající síly. Komentář:Tohle není román. To je satirická nábožensko-politicko-ekonomická studie. Na první pohled roztříštěné dílo, které Čapek psal ve formě fejetonů, skrývá silné poselství, obzvlášť aktuální v dnešní době. Tato kniha je navíc důkazem, jak blízko měl mnohdy Čapek k Haškovi.
Anotace: Román z Londýna a Paříže ve vzrušených letech Velké francouzské revoluce, která stejně jako jakýkoliv jiný dějinný zvrat za sebou kromě vítězství nových myšlenek zanechala potrestané viníky, ale i nevinné oběti, avšak především zcela proměněné osudy lidí, kteří se jí připletli do cesty - ať už úmyslně, či zcela náhodně.
Anotace: Instruktivní uvedení do Hegelovy filozofie.
Anotace: Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Několik podstatných výňatků z knihy: Nesmyslná posedlost růstem - málokdo přemýšlí o tom, jak společnost bude vypadat, až se růst třeba po sto letech zastaví. Jestli výsledkem růstu bude dobrá nebo špatná společnost. Stále se nám nedaří odseknout růst od zadlužování. Umělý růst poháněný dluhem byl jedním z důvodů nedávného kolapsu. Ne důvodem jediným, ale podstatným. Hospodářský růst je vždy vyjádřen s pomocí hrubého domácího produktu. Ale ve své podstatě to vůbec nic neznamená. Ono je totiž třeba se podívat na distribuci nově vytvořeného bohatství. Z růstu ekonomiky profituje jen nepočetná skupina velmi bohatých lidí. Výrazně narůstají nerovnosti. Sedláček: možná bychomo se dostali k mnohem stabilnější ekonomii, kdybychom přestali předpovídat. Model v ekonomii říká, za předpokladu, že se stane, co čekáme, že se stane, pak se stane to a to. Jenže model a realita se liší. Možná, kdybychom si byli méně jistí, počítali bychom s mnohem větším rizikem. A ekonomika by pak možná byla mnohem stabilnější. Prostě proto, že bychom tolik neriskovali. Předpovědi podle ekonomických modelů jsou klam. Je do iluzorní jistotu. Pokud jsi prostě ve tmě, tak se chovej tak, jak se máš chovat ve tmě: padni na všechny čtyři a pomalu tápej a hledej směr. Nikomu nikdy nepomůže tvářit se a chovat se, jakože ví, kde jsou zdi a kde jsou dveře. Dobu před finanční krizí je možné popsat i tak, že někdo začal vyřvávat: "Dveře jsou zcela jistě zde, mám na to model, vidím ve tmě!" A my všichni jsme se jako opilí rozeběhli a v plné rychlosti narazili hlavou do zdi. Paralela: Za druhé světové války pracoval jeden ekonom jako meteorolog u letectva. Zjistil, že jeho předpovědi nevycházejí, že nejsou víc než náhodnou volbou. Šel s tím za generálem, který mu odvětil, že ví, že jsou na nic, ale potřebuje je pro své plánování Naše ekonomické modely nefungují. Pravda totiž není v modelu samotném, ale tkví v tom, jak ten model vnímáme. Jiným slovy: v měkkosti kolem něj, kterou se snažíme ukrýt. Věda je pro rozum, pro mozek. A rozumu se z nějakého důvodu líbí, kdy se věci matematicky rýmují, když mají rytmus, když je v nich možné najít nějaký vzor. Svým způsobem buď hledáš shodné věci, nebo vysvětluješ odlišnosti. Takže věda je pro rozum a rozum si vybírá to nejkrásnější. Realitu proto vlastně vnímáš naruby. Estetika vědy… jde o schopnost zjednodušit komplikované věci na jednoduché zákony a čísla. A symetrie je jedním ze způsobů, jak to udělat. Pokud jsou totiž dvě věci symetrické, není v nich tolik nepořádku. Nejsou tak komplikované. Což se části našeho rozumu zcela určitě líbí. Čísla HDP očekáváme s náboženskou úctou. Radujeme se z HDP a naprosto ignorujeme vše ostatní. Ignorujeme úvěrové krize, degradaci životního prostředí, psychologické dopady věcí, které se dějí kolem nás, atd. Řešení? Zbavme se modloslužby statistice HDP. Buďme skromnější. Přestaňme se snažit být vyumělkovaně přesní. Je lepší být zhruba přesný než se přesně mýlit. Hlavní překážkou změny není nedostatek alternativních teorií nebo myšlenek. Ale hlavní překážkou je moc. Finanční instituce nebo think-tanky propagující jednu konkrétní ekonomickou teorii nabízejí velmi slušné peníze výměnou za loajalitu. Po krizi se v Anglii mluví o tom, jak vysoké jsou důchody učitelů. A jak drahý je provoz knihoven. A bankéři, kteří to vše způsobili, si užívají stejných bonusů jako před krizí. Jde o moc. Manažer hedgeového fondu si může přijít na miliardu ročně. A miliardy lidí žijí za méně než dolar denně. To o mnohém vypovídá. Mainstreamová teorie tvrdí, že se tyto dvě skupiny k sobě budou přibližovat. A zatím sledujeme opak.
Anotace: Proč je tolik lidí nešťastných? Mnozí rodiče způsobují svým dětem celoživotní problémy tím, že je učí mít negativní vztah k sobě samým. Steve Biddulph ve své praktické a humorně napsané knize nabízí pomoc při komunikaci s dětmi od nejútlejšího věku až do doby dospívání. Nápaditým způsobem probírá důležitá témata: pozitivní a asertivní výchova, význam širší rodiny a dalších vztahů pro rozvoj dítěte, pomoc dětí s domácími pracemi, jak reagovat na dětský vzdor, jak pomoci dětem vyrovnat se s nepříjemnými zážitky, jak pomoci dětem lépe se vyjadřovat. Při tom všem povzbuzuje rodiče, aby byli víc sami sebou, přísnější a současně láskyplnější, pevnější i uvolněnější. Ukazuje, jak opustit staré negativní přístupy k dětem a plně prožívat radost z nich i ze živata.
Anotace: Vrcholné dílo tohoto holandského humanisty, který vytvořil satiru na poměry ve společnosti. Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, kterou čtenáři předává skrz vypravěčku, bohyni Bláznivost, že všechno štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti. V celé knize pak spisovatel tuto svou teorii dále rozvíjí, jednotlivé kapitoly pak věnuje určitým okruhům lidí, např. hráčům, zamilovaným atp. Bohyně nám také v textu představuje sebe samu, pochází z ostrova Blaženost (paralela s Morovou Utopií), kde nikdo nepracuje a kde se žije v naprosto ideální společnosti. Poukazuje též na nejšťastnější stádia v lidském životě, za něž považuje bezstarostné dětství a stáří, kdy už na nic nemyslíme.
Anotace: Z obecně známých spisů nejslavnějšího humanisty 16. století, Erasma Rotterdamského (1467-1536), největší obliby a rozšíření vedle Chvály bláznovství dosáhly Důvěrné hovory (Colloquia familiaria). Vyšly na samém počátku náboženské krize roku 1518, rok po veřejném vystoupení Lutherově, jehož přívrženci je uvítali stejně nelibě jako pravověrní mniši a ostatní odpůrci německé reformace. Ve všech rozmluvách, které přítomný výbor nabízí, najdeme barvité vylíčení mravů 16. století, ve všech poznáváme mistra slohu, jazykové elegance, břitkého vtipu i sžíravé satiry, pro něž bývá Erasmus nazýván "latinským Voltairem". Vidíme zde totéž, co nechybí už ve Chvále bláznovství, totiž bystrý postřeh, pronikavou psychologickou analýzu, nemilosrdné satirické šlehy i shovívavý úsměv starého filosofa, který - a v tom je rozdíl mezi ním a Voltairem - se nerad mísí do ryku velikých hesel a převratných činů a s úsměvem pozoruje komedii života, věčně stejnou, a přece věčně svěží a zábavnou.
Anotace: Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum.
Anotace:
Kniha profesora historie na univerzitě v Cambridgi, jehož životopis Alexandra Velikého znají i čeští čtenáři (Academia 2007), podává poutavý výklad dějin mocného řeckého státu, který díky své neobyčejné vojenské síle a pevné organizaci zaujal již v 6. století př. n. l. dominantní postavení mezi ostatními městskými státy klasického Řecka, stál v čele Peloponnéského spolku a proslavil se se v obranné řecko-perské válce – známý je především hrdinný boj spartského krále Leónida a jeho tří set mužů při marné obraně Thermopyl. V 5. století př. n. l. se rozpory mezi Spartou, která reprezentovala oligarchii, vládu několik málo příslušníků aristokracie, a demokratickými Athénami vyhrotily v peloponnéskou válku. V následujících stoletích vliv a moc Sparty postupně klesaly.
Anotace: Výbor z díla J. J. Rousseaua.
Anotace: Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé.
Anotace: Nová kniha autora bestselleru Gottland, který byl přeložen do deseti světových jazyků a získal řadu ocenění. Zatímco Gottland vyprávěl o naší historii v uplynulých sto letech, Udělej si ráj je knihou o současném Česku. Je to subjektivní záznam z autorových častých návštěv Česka v posledních deseti letech, vyprávění o tom, co Poláka-čechofila fascinuje na dnešní české společnosti a kultuře -"kultuře radosti smutku". Vedle portrétů známých postav (Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Karel Teige, Jan Saudek, Denis Verecký, Halina Pawlowská, David Černý a další) zajímají autora nejvíc Češi, kteří nevěří v Boha. "Jak se vám žije bez Boha?" je v knize jako refrén nejčastěji pokládaná otázka, ať už přímo nebo skrytě. Ale dočteme se také, jak v Česku (ne)pohřbíváme své blízké, jak bez patosu a hrdinství přistupujeme k vlastní historii, že pro nás smích znamená často masku tragické bezradnosti anebo že kultura funguje v Česku do jisté míry jako antidepresivum. Svébytným proplétáním motivů vzniká vrstevnatý obraz o naší zemi a kultuře, jak ho vidí slavný polský reportér a spisovatel, který je dnes také u nás významnou osobností. Kniha patří v Polsku k pěti nejúspěšnějším z minulého roku, autorská práva na ni byla tři měsíce od vydání prodána do pěti zemí. Český překlad doplňuje soubor deseti fotografií významného českého fotografa Františka Dostála. Komentář:Mariusz Szczygiel pokračuje v podobném stylu jako v Gottlandu. Tentokrát však svoji pozornost upírá k současnému Česku. Zvýrazněním určitých rysů vybraných představitelů české inteligence, kultury i bulváru (Egon Bondy, Jan Saudek, David Černý, Halina Pawlowská) a sledem vybraných příhod a vlastních postřehů se snaží načrtnout obraz současného češství. Jak z toho jako Češi vycházíme? Bezvěrci, lehce promiskuitní, toužící po klidném životu bez většího vzruchu, vyhýbající se bolesti, smutku a vůbec všemu, co by v nás mohlo vyvolat nelibé pocity, bez národní hrdosti, s humorem jako životní filozofií, tak trochu zbabělci, pragmatici s uměním přizpůsobit se. Zajímavou třešničkou na dortu je v knize dosud nezveřejněná závěť otce českého surrealismu Karla Teigeho.
Pokud jsme u vykreslování národních povah, není bez zajímavostí i autorův pohled na tu polskou. Doslova píše:
Anotace: Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k "neuralgickým" bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Kniha vypráví o ikonách českého kolektivního vědomí, fenoménech nedávné české historie (rodina Baťů, Lída Baarová, Jan Procházka, Marta Kubišová, Jaroslava Moserová), ale také o osudech postav, které nebyly zatím hlouběji zpracovány ani samými Čechy (sochař Otakar Švec, který projektoval největšího Stalina na Zemi; Karel Fabián, spisovatel, který po únoru 1948 odmítl svou minulost a orwellovským způsobem vymazal a nahradil sám sebe; neteř Franze Kafky, která nechce hovořit o svém strýci). V roce 2007 byla kniha oceněna Cenou varšavských knihkupců a autor za ni byl rovněž nominován na nejprestižnější polskou literární Cenu Niké. V roce 2009 autor obdržel Cenu Gratias Agit 2009 za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a v Bruselu mu byla udělena také Evropská knižní cena v kategorii beletrie. Knihu doprovázejí fotografie známého fotografa Pavla Štechy. Poznámky: 5. dotisk z roku 2009 Komentář:Zásadní momenty v historii českého národa posledních sto let prostřednictvím osudů vybraných představitelů národa. Pokud chtěl autor vystihnout zejména českou národní povahu, klíčová jsou zřejmě slova o filozofii přežití, o tom, že v životě není velký prostor pro hrdinství, protože nikdo nežije ve vzduchoprázdnu, o Švejkovi a jeho mazané podřízenosti. Takhle nějak nás vidí český příznivec, v Čechách žijící Polák. Zobrazeno: 21-40 z celkem 291 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
|
Úplný přehled domácí knihovny. V knihovně je 1669 titulů. Naposledy přidané knihy Přečtené knihy Chci číst (Všechny knihy ve formátu ISO 690) KNIHKUPECTVÍ
|
|
|